Shiniba – Zahrada smrti

🕯️ Shiniba – Zahrada smrti

„Mezi posledním výdechem a zapomenutím je místo, které dýchá tichou smrtí.“

Shiniba není svět, není říše, není peklo. Je to zahrada stvořená pamětí smrti. Každý kámen, strom i stín je vyryt bolestí, vinou nebo tichem.

❖ Obecná atmosféra
• Obloha: Shin no sora (Nebe smrti) – šedá, kalná jako stojící voda. Místo slunce visí měsíční kámen – Gekka seki, temně zářící koule, která nikdy nemění fázi.
• Vzduch: Vždy chladný, s vůní kadidla, popela a pergamenu. Mírné šelestění, i když se nic nehýbe.
• Čas: Kanzen na toki (Zkamenělý čas) – zacyklený, nepravidelný, kapky minulosti občas padají jako déšť.

❖ Krajinné prvky

✦ Kurayami no ki (Stromy temnoty)
• Vysoké, zkroucené, s větvemi, co připomínají prsty nebo hrdla.
• Místo listů nesou shiryō no fuda (Talismany mrtvých) – papírové pásky s kaligrafií jmen.

✦ Gurasu no michi (Skleněná stezka)
• Chodníky z popraskaného skla. Pod nimi přecházejí stíny minulých životů. Kdo se příliš dívá dolů, může vpadnout do vlastní minulosti.

✦ Sakasama no ame (Obrácený déšť)
• Kapky vody, které stoupají z povrchu do nebe. Každá pramení z nevyřčené myšlenky umírajícího.

❖ Klíčová místa v Shinibě

1. Sumizome no toshokan
(Knihovna věčného inkoustu)
• Nekonečná síň z černého mramoru, regály vysoké jako věže.
• Sho ga iki (Písmo žije) – texty se samy přepisují.
• Kaligrafické svitky levitují, šepot knih připomíná modlitbu v neznámém jazyce.

2. Kagami no saibansho
(Zrcadlový soud)
• Dóm bez stěn, strop tvoří vodní zrcadlo, které odráží ne budoucnost, ale největší lítost duše.
• Podlaha – kuroi mizu (Černá voda) – je pevná, dokud mluvíš pravdu.

3. Higanbana no tera
(Chrám rudého květu)
• Obrovská zahrada s květy higanbana (Lycoris radiata), které září ve tmě jako žárovky smutku.
• Když zafouká vítr, květy zpívají uta no owari (Konec písně) – tichou melodii smrti.

4. Saigo no chinmoku no ma
(Síň posledního ticha)
• Ticho je zde živoucí síla – pohlcuje slova, myšlenky i hlasy.
• Koe o ushinau toki (Když ztratíš hlas): zde zní jen přiznání duše – ať chtěné či nevědomé.

❖ Nadpřirozené fenomény
• Kowareta tokei
(Rozbitý čas): Hodiny bez ručiček, přesto tikají podle viny každé duše.
• Yami no hashi
(Most stínů): Vede z ničeho do nicoty. Shinigami po něm nechodí, ale klouzají. Smrtelník na něj nesmí vstoupit.
• Shikai no mizu
(Mrtvé vody): Jezírka, která odrážejí to, co jsi mohl být, kdybys nezemřel. Pod jejich hladinou sídlí lítost.

❖ Když se setkají Shinigami
Když více řádů vstoupí do jedné oblasti:
• Krajina se přizpůsobí jejich přirozenosti – slova mizí u Kiroku Shinigami, světlo se láme u Kagebōshi, květy padají v přítomnosti Higanbana Shinigami.
• Ten no shinpan (Nebeský soud) – Vzácný jev, kdy se všechny řády shromáždí. Realita se roztřese jako svitek ve větru.

❖ Poslední obraz:
„Smrt tu není konec. Je to zrcadlo, do kterého se musíš podívat – i když víš, že tě pohltí.“
V hloubi Shiniby nic nekončí. Každý šepot se zapisuje. Každý krok má ozvěnu. Každý květ kvete, dokud někdo nezapomene.