✨ Ama no Shiraito ― Nebeská Bílá Nit
„Říše andělů, jež visí mezi nebem a snem, kde světlo není vždy milosrdné a ticho není nikdy prázdné.“
1.
Ama no Shiraito – Nebeská Bílá Nit – je andělská říše rozprostřená vysoko nad časem, nad světy, v samotném srdci éteru. Vznáší se jako bělostná krajka nad bezedným oceánem stínů. Obloha zde není modrá, ale oslnivě perleťová, s neustálým třpytem, který připomíná zmrzlé slzy hvězd.
2.
Oblačné masivy připomínají pevninu – jejich povrch je měkký jako samet a pevný jako mramor. Andělské města a chrámy stojí na těchto éterických pláních, zarámované do křišťálových sloupoví a stříbrného popínavého vína. Každý krok zanechává za sebou světélkující stopy, které se pomalu vytrácejí jako vzpomínka.
3.
V říši nejsou obyčejné stavby. Vše je vznešené, jemné, až křehké – a přesto nesmírně silné. Paláce se tyčí jako obří orchideje z čistého bílého zlata, jejichž okna září modravým světlem éteru. Chrliče místo draků připomínají pláčící cheruby s rozpjatými křídly.
4.
Mezi hlavními městy visí průsvitné mosty, složené z čisté hudby – neviditelné, ale slyšitelné. Každý most má jiný tón, jiný smysl, jiný cit. Přecházet po nich znamená vnímat vzpomínky duší, které prošly před tebou.
5.
V zrcadlových zahradách rostou květiny, které nikde jinde neexistují – sanchou no hana – Květiny čistého žalu, bílé růže se zlatými trny. Dotek těchto květin očistí duši, ale také odhalí bolest, kterou nosíš v sobě. Voda zde není modrá – je stříbrná, klidná a hluboká jako moudrost samotného světla.
6.
V srdci říše stojí chrám všech pamětí –
Kakusei no Dō – Síň probuzení.
Jeho věže jsou tak vysoké, že mizí v oblacích, a jejich stěny jsou pokryty rytinami všech andělských jmen, která kdy zazněla. Ve vnitřní síni hoří věčný plamen v kalichu z nebeského skla. Ten, kdo do něj pohlédne, spatří vlastní minulost – čistou, nahou a nezkreslenou.
7.
Chrám ticha –
Shizukesa no Dō – Síň ticha,
se nachází v samotném okraji říše. Je to místo, kde i andělé mlčí. Zde se andělské duše léčí. Na podlaze jsou uloženy stovky peří, která padla při boji mezi světlem a temnotou. Vzduch je zde chladný, téměř skleněný.
8.
Chrám soucitu –
Jihi no Tera – Chrám milosrdenství,
je místem, kde se andělé sklání k lidem. Celý je obklopen závojem světla, které pulzuje podle dechu návštěvníka. Zdi jsou porostlé nebeskou révou, jejíž listy vydávají zvuk jako smích dítěte. V srdci chrámu je fontána, z níž proudí světlo místo vody.
9.
Chrám rovnováhy –
Byōdō no Kyūden – Palác rovnováhy,
má dvakrát rozdělené síně – jedna ze slonoviny, druhá z černého skla. Dvě polokřídla chrámu jsou spojena zrcadlovou bránou, skrz kterou vidíš vždy tu část své duše, kterou nechceš. Je to místo vnitřní konfrontace.
10.
Chrám smrti –
Shi no Dō – Síň smrti,
není místem temnoty, ale pochopení. Leží na samém okraji nebeské říše. Má střechy z šedých per a nádvoří poseté stříbrnými maskami padlých andělů. Zde andělé doprovázejí duše do dalších světů.
11.
Řeka Hikari no Nagare – Proud světla,
protéká mezi chrámy jako nebeská žíla. Její vody nezrcadlí, ale uchovávají myšlenky. Ti, kteří se jí napijí, na chvíli slyší hlasy všech, kteří kdy zpívali andělské hymny.
12.
Okolní hory nesou jména podle emocí – Kōkai no Yama – Hory lítosti, Kibō no Kōgen – Vysočina naděje. V těchto krajinách andělé putují, když přemýšlejí. Stromy tam šeptají v jazyce, který slyší jen ten, kdo zapomněl.
13.
V noci se říše nemění v temnotu, ale v Noční záři – Yoru no Kagayaki – vše se rozzáří modrým fosforeskujícím svitem. Místo hvězd se na nebi pohybují andělské sigily – tajemná znamení a zaklínadla napsaná světlem.
14.
Mnoho andělských domů je postaveno ve tvaru otevřených křídel. Jsou lehké jako sníh, ale vydrží vítr věků. Některé visí volně ve vzduchu, jiné jsou vnořené do oblak. Jejich barva se mění podle toho, kdo kolem prochází.
15.
Na samotném vrcholu stojí Chrám srdce nebe –
Ten no Kokoro no Tera,
nejposvátnější místo říše. Jeho kupole je tvořena ze slz andělů – pevných jako diamant, průzračných jako stesk. Vstoupit mohou jen ti, kdo milovali i ztratili.
16.
Andělské město Seikō no Miyako – Město svatého světla,
je centrum říše, kde se sbíhají paprsky všech chrámů. Je postaveno jako spirála, jejíž středy tvoří zvony. Když zazvoní, ozve se melodie, kterou slyší každý podle své víry.
17.
Ve městě se také nachází Dōjō zpomaleného času –
Jikan no Dōjō,
kde andělé trénují ne sílu, ale vnímání. Stěny jsou pokryté runami, které při doteku zpomalují vlastní myšlenky.
18.
Obyčejné ptáky tu nenajdeš – jen stvoření světla. Např.
Hikaritori – Světelný pták,
s křídly z hudby a hlasem, který umí léčit rány i duši. Někdy usedají na chrámové sloupy a vydávají tón podobný zpěvu skleněných zvonů.
19.
Každá kapka rosy je nositelem jednoho andělského příběhu. Když se dotkneš jejího odrazu, můžeš slyšet úryvky veršů, modliteb nebo ztracených slibů.
20.
Ama no Shiraito není říše dokonalosti. Je to říše světla, které zná bolest, říše andělů, kteří nesou jizvy, říše, kde každý chrám je písní – a každá píseň je vzpomínkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat